68

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno

svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku.

Karel IV. byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své

smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku

1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský

(arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349

a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal

také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem.

Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Karel IV. byl syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského.
 
Byl pokřtěn jako Václav, jméno Karel přijal při biřmování během své výchovy ve
 
Francii po svém strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličném. Karel IV. patřil
 
 
mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Byl neobyčejně vzdělaný
 
a inteligentní, plynně hovořil pěti jazyky. Svou moc využil ke zkonsolidování českého
 
státu, který byl od jeho doby znám jako Koruna česká. Již jako císař nechal vytvořit
 
Zlatou bulu, nejvýznamnější říšský ústavní zákon, který platil až do zániku Svaté říše
 
římské roku 1806. Ta také významně upravovala vztah českého státu k říši 
 
a potvrzovala jeho výjimečné a nezávislé postavení v rámci říše. 
 
Hudlenka

 

 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account