162

 

       [*]    [*]    [*]

     ČÁST TŘETÍ ….(a tady je ČÁST DRUHÁ a PRVNÍ)
 
——- p.s. Marťoo…. neprovokuj!! 😉 😉 😉  
 
        [*]   [*]   [*]   [*]  

 ….. Jak jste si mohly přečíst v jednom z mých minulých blogů, ve kterém jsem vzpomínala na tátu.. už mezi námi pár let není… není mezi námi, ale se mnou bude napořád… a není snad dne, kdy by si na něj někdo z mého okolí nevzpomněl…    :-{}
 
     A když se jeho zdravotní stav zhoršoval a nedovoloval mu už ani žádné výpravy do lesa s “Kůrovcem”…. rozhodla jsem se, že udělám radikální řez a  pořídili  jsme stromeček umělý… kouzlo a vůni Vánoc nám teď navozují čerstvé větve ve třech velkých vázách….
 
     Ano.. stromeček je opět obrovský, žádné tintítko…
     Naštěstí jsou jednotlivé řady a k nim patřící větve náležitě označeny různobarevně…. a větev, která se sundá, se pak opatří plastovým kloboučkem barvy, která je příslušná oné řadě….  😀 😉 😀
     Ufff.. nevím, jestli jsem toto popsala dost srozumitelně… nicméně nám to takto skvěle fungovalo do předloňských Vánoc.. kdy jsem syna někdy počátkem března požádala, aby stromek rozebral a uklidil do krabice a odnesl na půdu…. odstrojila jsem ho samozřejmě já, takže na synovi byla vyloženě technická stránka věci…. 
 
     Už si nepamatuju, kdy přesně toto proběhlo, ale vím, že byl pátek…. my jsme se byli na návštěvě u přátel a syn šel na diskotéku s tím, že se můžu spolehnout na to, že ráno bude stromek uklizený…. 
 
     Fajn… v pohodě….. šla jsem v klidu spát…. ráno vstanu..  a opravdu – stromeček složený v krabici a nachystaný u schodů na půdu…. Před obědem krabici syn uložil a…….. takto na půdě odpočíval až do předvánočního času…..
 
     Pak na [*]  Vánoce  [*]  putoval opět dolů… a já jsem se jala dělat svou tradiční  “aktivaci”…
     Celý rozložený stromek putoval do vany…. řádně osprchovat… pak větve rozložit na vyřazené  prostěradlo… po oschnutí přesunout na další prostěradlo – rozložené v obýváku a už je dávat na hromádku podle barev…. podle…. barev… .. hmm.. hnědá… hnědá.. pořád hnědá…. hergot… sakra.. do prdeleee….. ale na koncích větví   ŽÁDNÝ BARVY   v podobě nandávacích kloboučků nejsou… !!!
 

     Ten pacholek…!!   3:(

 
     Supím nasraně…. naštěstí ho nemám po ruce.. jinak bych ho roztrhla jak hada!!! 
     Musím si ulevit – beru do ruky mobil a vytáčím synovo číslo… 
     “Kdy přijedeš..?”…..ptám se sladce…. 
     “Nooo…. zítra kolem šesté.”..     
     “FÁÁÁÁÁJN!”….. říkám mu… 
     “Tak můžeš dát dohromady stromeček, který jsi tak zodpovědně poskládal, žééé? ….. Podle barev…!!”
 
      Chvilku je ticho…. pak slyším, jak se dusí smíchy… a říká.. 
      “Promiň mamiii… ale já jsem se tenkrát  s klukama trochu ožral… a tak jsem na to neměl nervy a chtělo se mi spát… a  tak jenom jsem to do té krabice naházel..”
 
     Nakonec jsem stromek přece jen poskládala… ale dal mi zabrat víc, než hlavolam s ježkem v kleci….. 
             [^]    [^]    [^]   
 
     … Vánoce pominuly… a mně bylo líto ten pracně poskládaný stromek zase rozkládat… i nastal “zásah shůry”…. né z půdy.. ale přímo.. tam.. že jo… 🙂 🙂 🙂 …….. loni před Velikonocemi nasněžilo…. … takže jsem dostala takový “nápadeček” a jen vyměnila zdobení /  světýlka zůstala – to je základ –  a na stromek jsem dodala – velikonoční perníčky, malá chundelatá kuřátka, spoustu barevných mašliček../  a stromeček jsme nechali.. s tím… po Velikonocích,….. půjde zas na půdu…. 
 
     Ale pak jsem koupila slunečnice.. a hned tu byla variace letnííí…… mimochodem bylo velice, velice horké léto.. takže jsme si pak ke stromečku přestěhovali i zahradní lehátka – co vám mám povídat – náš stromeček se stal velkou atrakcí pro návštěvy.. “poležel” si každý, žádná návštěva neodolala pokušení pořídit si fotky … a na podzim  přišlo na řadu pestrobarevné listí, žaludy, šípky… apod…… takže výzdoba stromečku se tématicky upravovala dle ročního období…… a než začal advent… byly na něm opět vánoční ozdoby…..
 
     …..A tak s námi stromeček přečkal  v nádherné symbióze celičký rok… ..
     Přešel Silvestr, překulilo se pár týdnů a blížily se opět Velikonoce…. a tehdy má dcera vyřkla tu osudovou větu:

    😀 😀 😀  “Mamííí… nebuď měkká… nechej ho takhle celý rok…!”  😀 😀 😀

 
     Mnoooo..   😉 a protože “mamííííí” rozhodně “měkká” není…  😉  tak letos byly návštěvy ještě překvapenější a jejich fotky ještě neuvěřitelnější….!

     Takže teď už vám je jasné, proč se mě vánoční stres vůbec… ale vůbec netýká….. já mám totiž – přesně podle názvu první části blogu – tradičně i netradičně – Vánoce po celý rok !
 
       [*] [^] :-* [^] [*]

 
     A i  když ….  Ježíšek “není”….. trošííčku mě přece jen zviklaly uveřejněné dopisy pro něj…. tak kdyby nááhodou…. i  já si teda napíšu – “pro zichr”  své přání…   [*] [*] [*]
     A protože se sluší nejprve poděkovat….
     Tak já tedy……   [*] DĚKUJI [*]  za všechny, kteří jsou součástí mého života…. Nejvíc za ty, které   :-* MILUJU  UŽ   NAVŽDYCKY  :-* ,  potom za všechny, kteří jsou mou radostí…. a pak za ty, kteří jsou mým velikým “poučením”…. / ať v tom dobrém či v tom zlém../
             :-{} :-{} :-{} :-{} :-{} :-{} :-{} :-{} :-{}
A přání – to mám jenom jedno:
…….. a přeju si….. Ježíšku, prosím, dohlédni na to…..

……že ať se děje cokoli… najdu vždy svůj vnitřní klid …  
                              [*]   DĚ KU JU !!  [*]
 
      :-* :-{} :-* :-{} :-* :-{} :-* :-{} :-* :-{} :-* :-{} :-* :-{} :-*
 
 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account