„Ó, nebohá česká země, jak se tobě povede?“ Taková byla poslední slova posledního z Rožmberků Petra Voka podle svědectví Matěje Cyra, který stál u Vokova smrtelného lože.
V neděli 6. listopadu 1611 krátce po čtvrté hodině ranní Petr Vok na svém zámku v Třeboni zemřel, a protože po sobě nezanechal následníka, vymřel zároveň jeden z nejvýznamnějších rodů českých šlechticů.
O významu čtyřstého výročí vymření Rožmberků pro české dějiny vypovídá mimo jiné letošní unikátní rožmberská výstava v Praze, řada akcí spojených s Rožmberky v jižních Čechách nebo osmisetstránková publikace Rožmberkové, kterou nedávno vydal Národní památkový ústav.
I když tato výpravná kniha do nejmenších detailů mapuje bohatou historii rodu s červenou pětilistou růží ve znaku, některé záhady spojené s Rožmberky zůstávají nedořešeny, včetně té základní. Proč vlastně vymřeli? Z jakého důvodu po dvanácti plodných generacích nedokázali dva poslední příslušníci rodu, bratři Vilém a Petr, sami pocházející z osmi dětí, zplodit potomky?
Ani neplodnost žen i mužů v poslední generaci Rožmberků v historii českých a evropských šlechtických rodů nemusí představovat až takovou výjimku. Genetici někdy tento jev vysvětlují možnou degenerací, způsobenou dřívějšími sňatky mezi příbuznými.
Zvláštní ale je, že ve stejném období jako Rožmberkové začaly podobným způsobem vymírat i další významné české šlechtické rody. Jako by se příroda či boží prozřetelnost najednou rozhodla „starou“ českou šlechtu totálně zdecimovat a nahradit novou krví.
Můžeme se dohadovat proč vymřeli Rožmberkové a jiné rody. Ale laickým a selským pohledem bych řekla, že jednou z největších příčin byly určitě příbuzenské sňatky v zájmu zachování majetku. Asi příčin bylo více. Pilo a jedlo se z cínového nádobí, to obsahuje olovo. Což na zdraví člověka také působí nepříznivě. Pro uměleckou malbu se používá olovnatá běloba…no a co hrad-to malby na zdech. No a pak byla běloba používána ke krášlení. Určitě si pamatujete z filmů nepřirozené bílé obličeje. Šlechta chtěla mít “alabastrovou pleť”.
Ale asi největší zásluhu na tom měli pohlavní nemoci. Kapavka, které se v té době říkalo TURECKÁ NEMOC. A kombinace toho všeho…
