Helena Vondráčková se narodila v Praze, dětství a mládí ale strávila ve Slatiňanech u Chrudimi. Od dětství hrála na klavír a zpívala, v roce 1964 vyhrála pěveckou soutěž Hledáme nové talenty. Raketový vzestup zaznamenala v témže roce s nahrávkou písně Červená řeka, v roce 1965 se umístila na prvním místě v anketě Zlatý slavík. Po maturitě nastoupila do divadla Rokoko (1965-1968), následovaly další úspěšné hity převzaté ze zahraniční produkce (Pátá, Chytila jsem na pasece motýlka, Růže kvetou dál) i z domácí tvorby (Mám ráda cestu lesní), populární byly zvláště duety s divadelní kolegyní Martou Kubišovou (Oh, Baby, Baby). V roce 1967 Helena Vondráčková s úspěchem vystoupila na festivalu v Rio de Janeiro, značné popularity pak dosáhla v rámci tria Golden Kids (1968-1970), v němž účinkovala spolu s Martou Kubišovou a Václavem Neckářem po odchodu z Rokoka. Tehdy se snažila překročit hranici naivky s líbivým sopránem, což jí nakonec umožnily nejen písně v rámci Golden Kids (Přejdi Jordán, Tvá malá Jane), ale hlavně první sólová LP deska Ostrov Heleny Vondráčkové (1970).
Po nástupu normalizace, zákazu Marty Kubišové a rozpuštění Golden Kids vystupovala Helena Vondráčková od r. 1970 sólově. Její boj o udržení předních pozic v žebříčcích popularity v 70. a 80. letech byl ztížen dlouhodobými zahraničními zájezdy, trpěla též nedostatkem kvalitního domácího repertoáru (tento trend nejlépe dokládá LP deska S písní vstříc ti běžím, 1976) a přízeň publika si udržovala především převzatými zahraničními hity (Kam zmizel ten starý song, Kvítek mandragory, Má tě rád, Dvě malá křídla tu nejsou, A ty se ptáš, co já?). Helena Vondráčková ve své branži vyniká profesionalitou a pracovitostí, ale její snaha o stále moderní projev vedla k nestálosti stylů a střídání doprovodných kapel, v roce 1978 se například nepříliš šťastně pokusila o jazz (LP deska Paprsky, 1978). V roce 1977 vyhrála s písní Malovaný džbánku cenu Grand Prix na festivalu v polských Sopotech.
Jako přední zpěvačka se Helena Vondráčková pochopitelně objevila i ve filmu. Nejúspěšnější byla hned její první role princezny Heleny v pohádkovém muzikálu ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA (1968), kde hrála spolu s Václavem Neckářem. Tehdy měla za sebou divadelní průpravu a svůj herecký projev zachránila mimo jiné půvabným mladickým zjevem. Její další vystoupení ve filmu již tak úspěšná nebyla (ROMANCE ZA KORUNU, 1975; JEN HO NECHTE, AŤ SE BOJÍ, 1978). Díky filmu také přišla ke dvěma stěžejním hitům své pěvecké kariéry. V roce 1974 zpívala za Janu Brejchovou v muzikálu NOC NA KARLŠTEJNĚ (1974; píseň Lásko má, já stůňu), dalším hitem bylo Sladké mámení z filmu S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT (1983). Úspěch zaznamenala také doprovodná píseň Znala panna pána z filmu JAK UTOPIT DOKTORA MRÁČKA (1975), kterou nahrála spolu s Václavem Neckářem. V televizi uváděla spolu s Jiřím Kornem populární střihový pořad TO JE ŠOUBYZNYS (1996), později měla na televizi Prima vlastní pořad HVĚZDY U PIANA (2007), který již ovšem takový ohlas neměl.
