(Po příjezdu do Berlína)
 
“Tady jsou ti naši ulejváci,” zahalekali kluci místo normálního pozdravu, když vešla Josefína s Richiem do jejich velkého společného domu.
“Ahoj zlato,” pozdravil Josefínu Izzy, vzal ji za pas a pak ji dlouze políbil.
“Ehm..ehm…” odkašlal si Richie, když nepřestávali. “Nechcete si to nechat na jindy?” zeptal se a hodil si tašku přes rameno.
“Christopherek náš slaďoušek by chtěl taky jednu štípanou,“ žertoval Cayce a už se k němu vrhnul. Nemyslel to samozřejmě vážně, ale i tak se kluci při pohledu na ně příjemně bavili. Dokonce i Josefína se mohla přetrhnout smíchy, když Cayce Richieho dohonil a předstíral, že mu dá velkého hubana na tvář.
“Cayce, tak už ho nech.” chechtali se kluci. “Ještě mu rozcucháš vlasy a to by nepřežil.” křenil se Vinnie.
“Ty máš tak co říkat. Hned po Richiem jsi tady největší metrouš.” utáhnul si z něj.
“Co? Já a metrosexuál?” vypískl Vinnie.
“Hned po Richiem?” dodal rozzuřeně Richie.
Oba teď na Cayce zlomyslně blýskali očima a on se raději vytratil za bar do kuchyně.
“Připadám vám snad jako metrosexuál? Jen se snažím starat o svůj vzhled, to je všechno. Copak není dobře, když nechci vypadat jako od popelnic?” zeptal se Richie a pokusil se uhladit si patku, přičemž se pozoroval v odrazu svého dotykového telefonu.
Jay se s ledovým klidem posadil na pohovku, Josefína zvedla tašku ze země a Izzy se jen tiše chechtal.
“Fajn, fajn. Tohle vám jednou vrátim.” řekl škodolibě a v jeho hlavě se začal rýsovat plán odplaty pro všechny, kteří si ho neustále kvůli jeho stylu dobírali.
“Třeba se s námi popere.” ozval se z kuchyně celý vysmátý Cayce.”
“To určitě! Ale nejdřív půjde nahoru a nacvičí si to s gelem na vlasy. Ostatně, to je zatím jediná věc, kterou přepral.” Dodal Jay.
Nikdo netušil, co to do Richieho vjelo, ale vydupal po schodech do druhého patra a práskl za sebou dveřmi.
“Nepřehnali jsme to?” strachovala se Josefína, která věděla, že je její bratr docela citlivý.
“Klid, on se z toho vycuká.” bral to na lehkou váhu Izzy, ale Josefína se rozhodla za bratrem zajít. Sice všechno to, co řekli, mysleli ze srandy, ale ona uznávala, že se ho to mohlo dotknout.
“Ještě chvíli bych ho nechal.” Zadžel ji Izzy. “Kdybys tam přišla teď, asi tě pošle do temných končin. Počkej tak pár minut a pak ho jdi zkontrolovat.”
“Asi máš pravdu.” Přiznala a vydala se, stejně jako její bratr, do prvního patra po velkých schodech
Hned od chvíle, kdy tu byla poprvé, si dům zamilovala. Tenkrát, když si kluci dům pořídili, aby nemuseli neustále jezdit kvůli nahrávání a zkouškám takovou dálku, ji sem vzal Richie a ona si říkala, že musí být sen tady bydlet. A najednou… sen se stal skutečností.
 
“Můžu?” zeptala se, když si vybalila věci a nakoukla do bratrova pokoje. Nikdo jí neodpovídal a tak se rozhodla, že se mu omluví mezi dveřmi: “Víš Richie, je mi to líto, asi jsem to trochu přepískla, tak se prosím nezlob.” Jenomže ani tentokrát jí na její slova nikdo neodpověděl a ona se rozhodla, že ať je to jak chce, do pokoje vejde a vyříkají si to spolu z očí do očí.
“Richie?” zavolala, když si všimla, že není u stolu, v posteli ani ve skříni. Dokonce zkusila i jeho tajnou dětskou skrýš-prádelník, ale ani tam ho nenašla. Poslední možnost, kde by mohl být, byla jeho koupelna. Zaklepala, a když se nikdo neozýval, vzala za kliku.
“Jááááá!!!” Vypískla a musela se opřít o futra, jak moc se vyděsila. Divoce jí tlouklo srdce a cítila ho až v krku.
Richie stál před zrcadlem, na sobě měl čené kalhoty, černobílé triko a jeho oči byly taky tmavé. Vypadal jako strašidlo
“Co blbneš?” Vyhrkla, když se vzpamatovala z prvotního šoku.
“Co blbnu?” řekl nakvašeně. “Snažím se, abych nevypadal jako metrosexuál!” vybuchl a připnul si na ruku Izzyho starý náramek s bodáky.
“Vypatlal jsi mi řasenku.” řekla a nejistě ji zvedla z umyvadla. Teď si Richieho pořádně prohlídla a zjistila, že značná část její řasenky je teď v bratrových vlasech. Vypadal jako malé ubohé smutné EMO z obrázků. Ke všemu ještě nepovedené.
“No tak brácha, víš, že to byla jenom sranda.” Snažila se ho uklidnit.
“Jasný, jako srandu bych to bral jednou, dvakrát, možná i napotřetí, ale ty do mě ryješ pořád! Teď si to naučila i Cayce a za chvíli se do mě pustí úplně všichni.”
“Promiň, mně je to vážně líto. Ale tak co mám dělat, aby ses na mě už nezlobil?” řekla lítostně. Opravdu ji to mrzelo a poslední, co si přála, bylo to, aby se na ni Richie hněval.
“Fanynkám se to přeci líbí ne? Porot tě milují, protože jsi takový, jaký jsi a bylo to ode mě hloupé, si z tebe dělat srandu.” Richie však jen zarytě mlčel a točil s koženým náramkem na svém zápěstí.
“Dobrá, uznávám, trávíš v koupelně víc času než ostatní kluci a to, jak vypadáš, může někomu přijít přeslazené, ale pravý důvod toho, proč na tebe obyčejní kluci nadávají je ten, že ti závidí. Být na tvém místě, hned by s tebou měnili, chápeš?” Vzala ho za ruku. “A pokud tě trápí to, jak si z tebe střílíme, je nám to opravdu líto. A já slibuju, že se budu mírnit, jo?”
“Taky by tě to mrzelo.” Pípnul přidušeně a nedokázal potlačit smutek v hlasu. Dokonce mu i stekla jedna slza po tváři.
“Já vím, brácha.” Uznala a vzala ho kolem ramen. “Proto jsem se ti přišla omluvit za sebe a i za ostatní. Tak doufám, že už se nezlobíš.”
“Nezlobím.” řekl a objetí jí oplatit. “A…opravdu ti nepřipadám jako-”
“Jako metrosexuál?” dokončila za něj. “Ne, vážně jsem jenom schválně přeháněla. A teď dej hlavu do umyvadla, nějak se z tebe pokusím smít tu řasenku, tužku a stíny.” Uchechtla se a zavřela za nimi dveře.
 
Bylo těžké z Richieho vlasů dostat veškerou barvu, tím spíš, že byl platinový blonďák od přírody a také proto, že si vybral na nabarvení svých vlasů voděodolnou řasenku a ne klasickou. Nicméně i tak, po všech útrapách z něj za necelou půl hodinu udělala Josefína zase přesně toho Richieho, který tu byl předtím.
„Víš co? Trochu to vylepšíme,“ mrkla na něj a zmizela za dveřmi koupelny. Vrátila se coby dup a v ruce držela taštičku se svým náčiním.
„Ne, Josefíno, co chceš dělat? Na vlasy mi nesahej, prosím,“ skuhral.
„Neboj, neudělám nic, co by se ti nelíbilo a zároveň ti tím trochu poupravím image. Myslím, že budeš spokojený a budeš se cítit líp.“
„Nejsem si jistý, jestli zkrácení vlasů je ten správný způsob, jak docílit zdravějšího sebevědomí.“
„Věř mi, copak jsem někdy udělala něco, co by se fanynkám nelíbilo?“
„Máš pravdu, ale…“
„Mlč a sedni si. Mám v tom praxi,“ pronesla a zajela mu nůžkami do vlasů.
Chvílemi vypadala jako střihoruký Edward a pohybovala se kolem něj s takovou elegancí, že si Richie nebyl jistý, jestli ho stříhá, nebo tančí.
“Když jsem viděla vaše stylistky, jak vám na hlavu plácají tunu tužidel a všeho možného, člověk se nemůže divit, že pak nejsi schopný si to sám učesat správně.” rozčilila se, když byla se stříháním hotová a otevírala krabičku s gelem na vlasy. “Tak, teď koukej. Ukážu ti, jak ten účes udržovat, jo?” Řekla mu trochu přísně.
“Vezmeš si trochu do dlaní a rozetřeš si ho mezi prsty. Ale jenom trošku! Potom to takhle po troškách načechráš, aby to vypadalo přirozeně a ne slepeně, jasný?”
“Ale Katie říkala že-”
„Víš co? Máš možnost zkusit tohle, nový a uvolněný styl, nebo si dál můžeš patlat půl tuby na hlavu a rozčilovat se, když se do tebe budou kluci navážet.“
Richie se zvednul z okraje vany a přešel k zrcadlu.
“No, nevypadá to nejhůř.” přiznal a přejel si po účesu rukou. Vlasy měl o trochu kratší, ale nejvíce zabrat dostala jeho ofina, kterou mu sestra sestříhala tak, že už mu nepadala do očí, ale rošťácky trčela nahoru. Vypadal, jako kdyby zrovna vylezl z postele, a přesto působil upraveně. Takový mladý, roztomilý darebák.
“Nehrab na to, nebo si to zničíš.” pleskla ho přes prsty Josefína a vykopla ho do pokoje. “Schválně teď půjdeme dolů, a co ti na to ostatní řeknou. Jestli budou mít na tvoje vlasy negativní reakci, tak ti povoluju, že mě můžeš veřejně ztrapnit, ok?”
“Tak v tom případě, tě beru za slovo. A… omlouvám se za to, jak jsem se choval. Ostatní si asi o mně musí myslet, že jsem citlivka, co?”
„Už na to nemysli,“ mrkla na něj sestra a společně se pak vrátili dolů ke klukům, kterým se nový vzhled jejich frontmana zamlouval.
Zkrátka, ne nadarmo si Josefínu zvolili jako posilu skupiny.
 

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account