Izzychytil Josefínu za pas. Ta jen zavrněla a maličko se k němu posunula blíž.

“Tenhle boj jsi vyhrála,” zašeptal jí do ucha a začal ji pod sprchou vášnivě líbat.
Rukama jí zajížděl do vlasů a hladil ji po celém těle. Připadal si přitom jako nedočkavý puberťák. Přestože jeho rukama prošlo několik dívek, tohle bylo jiné, divočejší, víc emotivnější.
Přitisknul ji vášnivě ke zdi a přitiskl se na ni celým svým tělem. Pak ji něžně položil na mokrou zem a svléknul jí tričko. Jeho ruka přejela celé Josefínino téměř nahé tělo a s divokostí v očích na ni hleděl.
Vypadala nádherně, jak po ní stékaly kapky vody, a třpytily se na její jemné kůži jako drahokamy. Izzyho ten pohled doháněl k šílenství.
Josefína se také celá chvěla vzrušením a nedočkavostí, a proto Izzyho přetočila na záda a obkročmo si na něj sedla. Sklonila se nad něj a vroucně ho políbila. Pak natáhla ruku pro mýdlo a polila jím Izzyho vypracovaný hrudník. Sice se neřadil mezi hromotluky, ale pravidelné tančení a posilování se svou vahou těla na něm bylo znát. Hladidla ho a mydlinky zakrývaly už celý jeho trup. Po celou tu dobu se mu dívala zpříma do očí a prohýbala se v zádech jako kočka.
Izzy se pak opřel o ruce, a tak mu teď Josefína seděla v klíně. Čelem se dotýkali jeden druhého a přerývavě dýchali.
“Nemusíš dělat nic, co nechceš,” ubezpečil ji Izzy a ve skrytu duše toužil po tom, aby to dopadlo tak, jak si přeje. Nedokázal si představit, že by zrovna v tuhle chívli Josefína couvla.
“Kdybych nechtěla, nedělám to,” políbila ho zlehka a zvedla se. Pak si zajela prsty za lem kalhotek a stáhla si je ke kotníkům. Nezapoměla přitom na Izzyho svůdně našpulit zadeček. Nakonec špičkou prstů na nohách kalhotky odhodila přes celou koupelnu a ty teď skončily pod umyvadlem.
“Máš poslední možnost, protože, když neřekneš ne teďko, už nebude cesty zpět,” vymrštil se ze země a přitáhl si její drobné nahé tělo k sobě.
“Neřeknu ne dneska ani jindy,” odvětila se vzrušením v hlase a svékla z něj trenýrky, takže teď oba stáli před sebou dočista nazí.
“Přestaň, dovádíš mě k šílenství,” chvěla se Josefína, když Izzy, místo toho, aby na ni hned skočil, ji obcházel jako šelma a rukou se jemně dotýkal jejích křivek.
“Není kam spěchat, chci si tuhle chvíli vychutnat. Právě se mi plní nejdivočejší sen posledních nocí,” zašeptal a stoupl si k ní zezadu. Přitiskl si ji znovu k sobě a rukama jí obejmul kolem prsou a pasu a začal ji líbat na krku.
“Izzy?”vytřeštil oči Jay, když ho spatřil, jak se ovíjí kolem Josefíny.
“Josefí?” dodal Cayce. Oba se teď od sebe prudce otrhli a jenom vytřeštně koukali na každého z příchozích. Richie naštěstí přišel do sprch až poslední, takže neměl tu možnost vidět Izzyho v akci.
“Ehe, kluci… Co vy tady?” zeptala sezmateně Josefína, která nechápala, proč tu jsou tak brzo. 
“Na to samé, bychom se mohli zepat my vás,” utrousil Vincent a Izzy si mezitím omotal ručník kolem pasu a Josefína utekla ze sprch do kabinek na záchodě.
Samozřejmě klukům podle odhozeného mokrého Josefínina trika došlo, co se asi mohlo během jejich nepřítomnosti dít. Vrátili se tedy do šatny a nechali Izzyho a Josefínu, aby se osušili a přišli za nimi.
“Co tu děláte tak brzo? A kde je Richie?” zarazil se Izzy, když se soukal do náhradních kalhot, které s sebou vždycky pro jistotu nosil. Horší to bylo s Josefínou. 
“Zapomněli jsme si peníze a zjistili to až na cestě do restaurace. Richie se rozhodl jít vybrat a máme se sejít v McDonaldu jen pár bloků odsud.” vysvětlil Cayce.
“Mimochodem, půjdete tentokráte s námi, anebo hodláte vyplácat další šampon?” Popíchl je Vincent.
“A může to ve sprše zůstat mezi námi?” zeptala se Josefína a pohlédla na Jaye a Vinnieho s Caycem. Brácha sice slíbil, že nebude prudit, ale tohle si myslím, by nerozdýchal.
“Měli byste mít rozum, hlavně ty, Izzy,” povytáhl obočí Jay. Jako vždycky se nadechoval, že začne moralizovat.
“Jasně, Pepino. Jay se tu teď snaží někoho plísnit a ve finále by byl první, kdo by začal mladou holku ve sprše svlékat, viď, ty Cassanovo?” ušklíbl se na něj.
“Tak razíme, ať do sebe stihneme nacpat aspoň něco, než začneme s další várkou tréninku.” zavelel Vinnie a enegricky se vymrštil z lavičky. “Co se stalo ve sprchách, zůstane ve sprchách.” mrkl na oba. “Ale příště už nemusíte mít takové štěstí, takže bych si být vámi dával bacha. Do nekonečna vás krýt nemůžeme.”
Kluci se domluvili s bodyguardy, že nemá cenu ten kousíček využívat auto, a tak vyrazili pěšky. Hnali se jako posedlí a za nimi někde vzádu se táhla Josefína s Izzym. Jak ze předu, tak ze zadu je jistili bodyguardi. Naštěstí Bobby šel vpředu vedle Jaye a Cayceho, takže za Izzym a Josefínou pochodoval druhý bodyguard Kevin. Bylo to docela směšné jméno pro takovou horu svalů. Ale třeba si rodiče po jeho narození mysleli, že bude stejný střízlík, jako ten paňáca od Mattela.
Netrvalo dlouho a po pár přechodech a blocích dorazili na místo. Před vchodem je už čekal Richie s další ochrankou a byl schovaný pod kapucou své mikiny, aby ho nikdo nepoznal. Společně pak vešli dovnitř, stoupli si do fronty a Richie si sundal kapuci z hlavy. Zřejmě to neměl dělat, protože během chvíle se k nim nahrnulo pár bláznivých fanynek žádali je o podpis. A kluci, i když hladoví jako vězni za druhé světové války v konentračních táborech, se zachovali jako profesionálové a začali jeden po druhém podepisovat jejich kartičky, diáře, ubrousky a ruce.
“Katrina,” zašvitořila jedna blondýnka a hodila na Vinceho okem. Josefína to všechno pozorovala a čekala, že jí milý pohled oplatí, ona se však jenom kamarádsky usmál a podal jí podepsaný plakát zpátky.
“Mohla bych tě taky poprosit o podpis?” zeptala se jiná holčina přibližně ve věku 11-ti let a podávala Josefíně nejnovější vydání časopisu, ve kterém byla vyfocená s klukama. Josefínu to samořejmě zarazilo, protože nečekala slávu tak rychle. Položila si tedy časopis na stůl a přeložila ho na půl. Potom Izzymu vyndala z kapsy jednu fixu, která vykukovala a chtěla se podepsat. Najednou si ale všimla velkého titulku. Naškrábala malé holčičce věnování a svůj podpis a hodlala zjistit, jak titulek v novinách pokračuje.
“Mohla bych se jenom podívat?” Zeptala se a dívka kývla hlavou.
Josefína časopis rozevřela a jejím očím se nakytnul pohled na velkou fotografii. Její hlava tam byla zakroužkovaná a ukazovala na ni šipka.
US5…Stává se z nich rodinný podnik?
Josefína časopis nedočkavě otevřela, nalistovala pátou stránku a rychle přejela očima po textu a všimla si věty: “Nyní se k chlapcům připojila i Richieho mladší sestra Josefína. Zdá se nám to, anebo se snaží Richieho rodiče vytvořit rodinný podnik? Nakonec by se mohla připojit i sestra Izzyho, Vinnieho sourozenci a…”
“Děkuju, jseš hodná.” Vrátila časopis zptáky.
Malá brunentka však nebyla jediná, která si od ní nechala něco podepsat. O podpis ji požádaly i některé dívky ve stejném věku, jako ona, což ji docela potěšilo. A čemu se divila nejvíc, že žádná z nich nereagovala na to, co se v časopisu dočetla. Josefína čekala, že po tom titulku se na ní sesypou, ale ony se jenom mile usmívaly a při každém jejím tahu rukou jim zářily oči.
“Mohla bych se s vámi všemi vyfotit?” požádala jedna z fanynek, když se šum kolem skupiny uklidnil.
“Samozřejmě,” odvětili kluci. Bylo to od nich docela obětvé. Všechny ty holky už v sobě určitě nějké jídlo měly, ale jim pořád kručelo v břiše. 
“Josefíno, ty taky, prosím.” kývla na ni dívka, aby se ke klukům přidala. A tak se tedy Josefína přifařila k Izzimu, který ji chytil za pas a všichni se usmáli do mobilu.
Sice už se dav trochu zmírnil, ale pořád tu byl někdo, kdo chtěl podpis pro sebe nebo setřenku, fotku na památku a zdálo se, že se dnes kluci s Josefínou asi nenají.
“Bobby, kam jdeš?” zeptal se Richie, když si všimnul, jak se jejich bodyguard zvedá z kovové židle, která byla oproti němu směšně malá.
“Jdu nám zařídit nějaké klidnější místo.” a zamířil k obslužnímu pultu.
“Potřeboval bych tady pro kluky a slečnu místo na oběd, šlo by to?” zeptal se vysokého tmavovlasého mladíka a vrazil mu do ruky 10eurovku. Ten okamžitě praštil s hranolkami zpátky do friťáku a vyřítil se spoza pultu.
“Tak pojďte. Zavedu vás sem. Děláme tu většinou dětské oslavy narozenin, ale klid vám to zaručí. Můžeme vám klidně půjčit i klíče, kdybyste se potřebovali zamknout.” Bobby si od něj malý klíček vzal a mávnul na Kevina, aby kluky společně s Josefínou protlačili do narozeninové místnosti.
“Konečně klid.” uvelebil se Jay a s velkou chutí se zakousnul do propečených nugetek. “Myslel jsem, že se v klidu nenajíme.”
Josefína ale byla asi jiného názoru. Před chvílí si žažila první okamžik slávy a nejradši by se dotoho šíleného víru zmatku vrátila.
“Četli jste ten článek v novinách?” zeptala se po chvíli, protože to byla první věc, kterou chtěla objasnit.
“Jo, něco jsem zahlídnul, když mi strkali pod nos nějaký časopis.” Připustil Richie a dojedl hamburgera.
“Nechci, aby si kvůli mě někdo myslel, že z vás děláme rodinný podnik.” Pronesla sklesle.
“Nikdo si nic takového nemyslí.” Ujistil ji Cayce. “Viděla jsi ty fanoušky, kteří chtěli tvůj podpis a fotky? Tak vidíš. Noviny zkrátka potřebují něco, čím by zaujali nebo vyprovokovali debatu. Vůbec to neřeš.” Ujistil ji a ona se na něj usmála.
Najednou ale ucítila, jak ji něco, nebo spíš někdo sahá na nohu. Strašně se lekla, portože si neuvědomila, že vedle ní sedí Izzy a škubla s nohou, čímž nakopla Vinnieho do holeně.
“Au, co blbneš?” sykl bolestí a nechápal, proč mu to Josefína udělala.
“Promiň, bála jsem se, že po mně leze pavouk,” omluvila se a měla co dělat, aby nevyprskla smíchy a potom se na Izzyho zašklebila. On jí úšklebek opalatil a opět nastalo ticho, jak si všichni nacpali pusu jídlem.
Bylo slyšet jen to, jak se fynynky snažily dostat do jejich místnosti a žadonily o vpuštění dovnitř.
0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account