Velikonoce jsou doslova za dveřmi, máme za sebou Květnou neděli, dnes jsme měli Modré pondělí, zítra je Šedivé útery a jakéže dny nás ještě čekají?

Škaredá středa

Název se prý odvozuje od Jidášova skutku – zrady Ježíše Krista. Na Hlinecku se věřilo, že v tento den se lidé na sebe nesmějí zlobit a škaredit se, aby takoví nemuseli být po celý další rok.

Zelený čtvrtek

Pojmenování tohoto dne plyne z předkřesťanských dob, kdy lidé oslavovali rašící zeleň a pojídali pokrmy se zeleným, tedy s bylinkami. Od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty nezvoní kostelní zvony, které podle tradice odletěly do Říma. Místo zvonění se pak vesnicemi ozývalo a místy ozývá klapání a řehtání dřevěných řehtaček v rukou chlapců. Chlapci třikrát denně obcházeli vesnicí, modlili se u křížků a kapliček, cestou klapali a hrkali. Snad je to pozůstatek pradávné představy o tom, že hluk vyhání zlé síly.

Velký pátek

V křesťanské liturgii je to významný den, kdy lidé měli zachovávat vážnost a věnovat se rozjímání. Ovšem v lidových představách to byl den obestřený mnohým kouzlem. Věřilo se, že v tento den se otevírá země a člověk může spatřit ukryté poklady. Každý se měl také před východem slunce omýt proudící vodou, aby byl zdráv.

Bílá sobota

Bílou sobotou končí čtyřicetidenní půst. Před kostelem se spalují kočičky posvěcené o loňské Květné neděli a do kostela se pak nesou zapálené svíce – symbol Kristova vzkříšení. V lidových představách pak tento den patřil ohni – hospodyně uhasila doma oheň a znovu jej rozkřesala po návratu z kostela, kdy si přinesla polínko z ohně hořícího před kostelem. Před polednem na Bílou sobotu končí obchůzky chlapců s klapačkami a řehtačkami. Za svou službu dostávali odměnu – sladkosti, vajíčka, výjimečně peníze. V některých vesnicích v okolí Vysokého Mýta, Hrochova Týnce a Litomyšle se dodnes koná prastarý zvyk vodění jidáše.

Velikonoční neděle též zvaná Boží hod velikonoční

Zakončuje sváteční týden. Ráno se koná bohoslužba, při níž si lidé nechávali (a místy tak činí dodnes) posvětit pokrmy, které se pak staly součástí svátečního oběda. Byly to hlavně mazance, případně uvařená vajíčka. Oběd byl sváteční – skládal se z pokrmů ráno posvěcených a hospodyně na Hlinecku připravovaly také svítek (nádivku) zvaný hlavička. Přidávaly se do něho především jarní bylinky a podle možností i trochu masa, nejlépe jehněčího. Na svátečním stole nechybělo ani pečivo zvané jidáše.

Tagy:
4 Komentářů
  1. Lenka Hudečková 1 rokem ago

    I tohle jde tak nějak kolem mě… Ale díky za shrnutí 🙂

  2. NelaVávrová 1 rokem ago

    Parádně vysvětlené, je třeba si zopakovat a vzdělat se i inspirovat…Děkuji..

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account