Tak jsem se konečně narodila
 
Jmenuji se  Adélka a musím podotknout, že se do mě mojí mamince moc nechtělo. Ačkoliv už měla 32 let, mateřské city se ji přesto nějak vyhýbaly. Prý, když byla ještě hodně mladá, tak čekala miminko, ale protože jí v tom její přítel tak nějak nechal, těhotenství se raději vzdala a potom moc a moc plakala a ještě dlouho se tím trápila. Proto asi přestala myslet na miminka a potlačila v sobě touhu být máma. Myslela si, že to zkrátka není její úděl mít děťátko a tak si jen  užívala, ale to ji vůbec netěšilo.
  To Vám jednou musela  potkat mého tatínka, zamilovat se do něj a zapomenout si vzít takovou malou růžovou tabletku … no a už tu byl začátek mého já.
Myslím si, že si mě maminka zasloužila, po všem tom trápení, co si s klukama užila. Zkrátka tatínek je pro ni ten nej a dokáže ji se mnou pomoci, když mám zase své zlobivé dny. Mamka se pořád bála, jak to se mnou zvládne, ale když jsem se narodila, byla láska mezi námi na světě. Šla do sebe, přestala být sobecká, oddaně se o mě starala  a já na oplátku dělala rodičům jen samou radost. Teď už jsem starší, tak to na ně trošku zkouším, mám totiž svoji hlavu a už moc dobře vím, jak na ně. Moje zlobení našim asi tolik nevadí, protože se rozhodli pořídit mi ještě sestřičku nebo bratříčka. Co to bude je mi vcelku jedno, hlavně ať mi neleze do mého teritoria jménem pokojíček a nebere mi právo být nadále rozmazlovaná, ale obávám se, že právě o tohle všechno brzy přijdu. Mamka mi, ale říkala, že být jedináček je hrozně moc smutné, protože sama  žádné sourozence nemá a proto si vždycky   připadala hrozně sama.
Jinak, aby jste si nemysleli, zase taková úplná idylka to mezi rodiči není. To by jsme zase byli, jako v pohádce, ale ta se jen vypráví, skutečný život je o něčem jiném, jak říkává  moje babička.  Maminka a táta vedou občas  boje se svými odlišnými vlastnostmi. Tátova pečlivost, důslednost a smysl pro realitu naráží na maminčinu naivitu, chaotičnost, nepraktičnost a bohémství. Ale zase tak špatně na tom mamka asi není, když se o nás dokáže postarat, naservírovat nám jídlo, až pod nos, udržovat domácnost atd. Přesto ji táta s oblibou říká, když je mamka zasněná, ať se vrátí zpátky na zem do kuchyně. 
Přesto se oba skvěle doplňují a já jsem opravdu moc šťastná, že jsem se těm dvěma narodila……
 
…..o 4 roky později
 
No a já se jmenuji Karolínka a můj taťka zrovna nebyl dvakrát nadšený, když mu po odběru plodové vody mamka oznámila, že budu holčička. Chtěl totiž hrozně, ale hrozně moc kluka, protože je velký sportovec a fotbalista. Dalším důvodem byl fakt, že moje starší ségra se prý všeho hrozně moc bojí. Je to zkrátka taková  slečinka tak akorát na tanečky (jak táta s oblibou říká) a tak všechny své naděje vkládal do kluka. Nakonec jsem se narodila já, Kája, další holčička do rodiny, ale jak mě taťka poprvé uviděl, okamžitě začal šišlat a očuchávat a říkat něco o krásné vůni miminek. Okamžitě se do mě zamiloval a snad i odpustil, že nejsem tolik očekávaný kluk. Doufám, že ho moc nezklamu a nějaký ten vztah ke sportu mít budu. Nějaké náznaky by tam být mohly, vzhledem k tomu, že jsme se na svět drala velmi rychle. Porod totiž trval jenom chviličku, ani doktor nestihl přijít na sál a já jsem z maminky doslova vylítla přímo sestřičce do náruče, tak snad budu hbitější než moje ségra, která se na svět docela courala a trvalo ji to skoro 2,5 hodiny. 
Teď o prázdninách máme se ségrou už první rozpory, protože nechodí do školky a doma se nudí. Zatímco pro mě je největší dobrodružství jízda v kočárku a následné drncání u kterého se krásně spinká, pro ségru je to děsná otrava a dělá mamince scény, že chce na dětské hřiště a za svými kamarády. Maminka má tak poslední dobou pocit, že se musí roztrhnout, aby vyhověla nám oběma.
Ségra naštěstí půjde za měsíc do školky a já budu mít maminku zase jen sama pro sebe a tak nás čeká zase jen samé drncání a šišlání nad mým kočárkem a ne nějaké nudné postávání na dětském hřišti.
Už se  docela těším, až trochu povyrostu a budeme si se ségrou hrát.
 
P.S. Toto dílko sepsala  po večerech samozřejmě naše milá maminka, protože jen ona sama  ví nejlépe , co si my, její drahé holčičky myslíme J

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account