103

Mateřská dovolená – tolik o ní bylo již napsáno… 🙂
Zvolila jsem si MATEŘSKOU V POHYBU… protože jsem si po šestinedělí sáhla na dno… neměla jsem SEBEREALIZACI, potřebovala jsem REALIZOVAT SAMA SEBE a rozhodla jsem se pro REALIZACI SPORTEM. A tak začala MATEŘSKÁ V POHYBU :-*
Chystáte se mít miminko? Super, ale nejdříve si promyslete, co na mateřské budete dělat!!!
V rámci mateřství se v dnešní době píše o ledasčem. Jak přežít šestinedělí, jak se dostat co nejrychleji zpět do formy a shodit nabraná kila, jak správně přebalovat, kojit, starat se o domácnost, volit vhodné hračky z vhodných materiálů a mnoho dalšího. Avšak o tenkém ledě, o té velice slabé hranici, na jejímž jednom konci je šťastná, zářící a spokojená maminka, která si i v období mateřství dokázala zachovat samu sebe a na konci druhém je ta odstrašující proměna ve vyčítající, stěžující si saň, která nás žere zaživa, o té se už tolik nedočteme. „Doufám, že dneska přijdeš dřív, než v sedm!?“ „Na všechno jsem sama, Evy manžel nemá problém občas vyluxovat, ale ty…“ Jsou vám tyto věty povědomé, a nebo máte to štěstí a patříte mezi maminky, které se ani neotočí a další krásný den je pryč?
I já se ocitla na tomto tenkém, tenoučkém ledě. Každý den jsem se poznávala čím dá tím méně. Nespokojenost, vztek, fňukání, vyčítání, obviňování, podezírání a tisíc dalších emocí mě navštěvovalo každý den. A přitom vedle v postýlce leželo to nejnádhernější, neúžasnější andělské stvoření a já každý den děkovala, že si zrovna mě vybrala za maminku. Dvě obrovské a těžko popsatelné disproporce. A tak jsem se nakonec ocitla jen pár kroků před pádem do černé jámy beznaděje, hysterie, věčné nespokojenosti a vyprahlosti. Nad takovými ženami jsem jako bezdětná vždycky nechápavě kroutila hlavou. Tohle se mi NIKDY nestane. Na miminko se nepopsatelně těším. Procestovala jsem celý svět, dotáhla to tak daleko, jak jsem chtěla, naučila se plynule jazyk, poznala dostatek mužů, abych nakonec poznala toho pravého… Tak čím to je? Kde se ve mně bere taková spousta negativismu? Proč většinu dne myslím na to, co právě dělá můj muž? V kolik asi přijde domů? Proč mi už dávno nezavolal? A proč mohu vyloženě zešílet, když po sobě OPĚT neuklidil ten hrníček od snídaně? Jak to, že mě, která dokázala ve dřezu nechat nádobí i několik dní, jak to, že mě teď tohle vadí? Mě, která dokázala v plném pracovním nasazení zapomenout na oběd, svačinu a kolikrát i na večeři? Kam se poděla moje radost a nespoutanost? „Je to prostě náročné jen neustále přebalovat, prát, vařit, uklízet. To je jasný, že tě to ničí.“, dostávala jsem z vnějšího světa rady. Ale mě to nevadí… mě OPRAVDU nevadí neustálé přebalování a krmení. Miluji být s mým andílkem!!! Na všechno, co miminko obnáší, jsem byla úplně připravená. Otěhotněla jsem po 3 měsících od chvíle, kdy jsem si pomyslela, že miminko bylo fajn. Moje sžírající pocity OČIVIDNĚ nebyly z mateřství!!! Tak z čeho tedy???
Přečtěte si můj celý článek na PORTÁLU AKTIVNÍ MÁMA
Jak to máte, měla jste nebo budete mít VY???

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account