Máte děti? S nimi prý život utíká nejrychleji.
Takhle si večer sedím na chatě a přemýšlím, jak ten čas běží. Naší malé dcerce bude za pár dní rok a to znamená, že za pět let ji povedeme do první třídy. A co do první třídy, za 2 roky může jít do školky (a to nemluvme o tom, jaký teď problém se školkami je a bude i za dva roky). To je neuvěřitelné ! x-x Takové to je naše stále miminko, ani nechodí ještě. Nestihnu se ani otočit a bude sedět ve školní lavici nebo nám přivede domů prvního nápadníka (na nápadníky už je tátá dobře vybaven 🙂 ).
Pamatuji si, když jsem byla malá a bylo mi tak deset, už jsem se těšila až mi bude patnáct, myslela jsem si, že se tím něco změní 🙂 . Když mi bylo patnáct, těšila jsem se na to až mi bude osmnáct. Člověk přece v osmnácti může dělat prakticky všechno a je i po právní stránce svým pánem. No v osmnácti se toho taky moc nezměnilo :-).
Ale s příchodem dcery se toho mění tolik, že si to člověk neumí ani představit. Rok uběhne, aniž se stačíte zastavit a dále asi už jen sledujete, jak vaše dítě roste, učí se, dělá v životě přešlapy, bude mít své vlastní děti (tedy ze mě bude babička – jelikož mi je teď dvacetdva je to pro mě neuvěřitelná představa), vdává se …
Život tak utíká. Nikdy jsem nevěřila tomu, když mi říkali, že život nejvíce utíká na dětech. Že se člověk nemá kam hnát, hlavně v tom ,,už aby mi bylo..” Jsou to jen samé starosti.
Ano starosti to jsou, ale člověk musí nabírat zkušenosti a neni asi nic krásnějšího než chovat čerstvě narozené miminko. Je krásné sledovat jak roste a každý den dělá pokroky, ale běžící život je i vidět na lidech, kteří jsou starší než my a i mnohem starší. U nich je složité se dívat na to, jak jim ubíhá čas…
A jak to máte vy?
Na čem krásném sledujete, jak ubíhá život?
