Podělte se s námi o váš názor – Tloušťka u dětí…
Poslední editorial šéfredaktory Jany LeBlanc na téma „PĚKNĚ UDĚLANÁ, NEBO TLUSTÁ?“
mi trochu nahrál na téma, nad kterým poslední dobou přemýšlím já a tím je tloušťka u dětí.
Asi před dvěma lety jsme jeli s manželem a dětmi vlakem, S námi ve vlaku seděla maminka s asi dvouletým chlapečkem. Maminka byla trochu oplácanější, ale chlapeček odpovídal svému věku, měl jen zbytek miminkovských faldíků. V ruce žmoulal zbytek mrkve, který tu a tam vložil do pusinky a spokojeně jí dumlal. Jenže po chvíli měla maminka pocit, že je mrkev asi příliš ocumlaná, chlapečkovi jí vzala a začal řev.
Maminka tedy vytáhla z tašky kus čokolády a vrazila jí chlapečkovi do ruky, aby se uklidnil. Ten se do ní spokojeně zakousl a mně se udělalo špatně, protože moje děti ve věku dvou let čokoládu ještě téměř neznaly. A to nejsem žádná super vyznavačka zdravého životního stylu, čokoládu miluju. Jen mám pocit, že takhle malé děti sladkosti ke svému životu ještě nepotřebují. Tahle historka měla ještě dohru. Chlapeček se totiž celý od čokolády upatlal, takže mu maminka zbytek vzala, upatlala se taky, chlapečkovi vynadala a on se opět rozbrečel…
Možná máte pro tuhle situaci pochopení, možná si řeknete hloupá ženská. Jenže na tloušťku si lidé zadělávají právě v dětství. Vždycky, když někde potkám dítě předškolního věku, které mi připomíná panáčka Michelina, je mi ho velmi líto a přemýšlím, jak se k takové postavě mohlo dopracovat za těch pár let života. Čím ho jeho rodiče krmí, má dostatek pohybu. A věřte mi, těch dětí, které nejsou jen trochu oplácané, ale opravdu tlusté, potkávám docela hodně.
Jo, možná jsou některé z těch dětí nemocné, ale co zbytek? A co s tím budou dělat v dospělosti? Nabraná kila se totiž těžko shazují….
