83

V rámci ekonomické teorie funguje jistý termín, a to utopené náklady.
Představme si ho na situaci.
Koupíme si permanentku do divadla. Zaplatíme za ni 2 000 Kč na 8 představení. Představení jsou pro permanentu již omezená, ne všechny nás zaujala. Například opera. Ale přeci na ni půjdeme, když už jsme za pernamentu zaplatili. Přeci peníze nenecháme propardnout!
 
Výsledek je večer, který jsme si třeba vůbec neužili.
Zde přichází na řadu ekonomický pojem utopené náklady. V našem případě jsou utopenými náklady nákup permanentky. Již jsme ji koupili, nemůžeme nákup vrátit a tyto náklady již nedostaneme zpátky. Tyto náklady již nijak nejsou ovlivněny tím,zda na všechna představení jdeme či nikoliv. Byly v minulosti vynaloženy a jejich výše se již nezmění.
 
Pro rozhodnutí jsou utopené náklady irelevantní. Už jsme je vynaložili, nevrátíme je zpět a tedy z ekonomického hlediska nemají vliv na rozhodnutí, zda danou službu zkonzumujeme či nikoliv.
Avšak lidé nejednají vždy dle logiky. Chtějí získat “hodnotu”, když už peníze vynaložili. Avšak pokud “využití” nepřináší žádný užitek nebo naopak nám ještě užitek snižují (je nám tak špatně, že si představení neužijeme a radši bychom udělali, kdybychom si doma položeli), tak nám to nevykompenzuje dané náklady, protože ty jsme zaplatili tak jako tak. I když půjdeme na představení, i když na něj nepůjdeme.
 
V tomto případě vynaložené náklady nemají co zasahovat do našeho rozhodnutí jít na představení. Zde je důležité, zda vidíme hodnotu v tom jít na představení či nikoliv.
 
Příště, až budete řešit podobné dilema, tak vám tato informace o našem nelogickém chování pomůže. Třeba na šaty, které stály tolik peněz, ale jen leží ve skříni a venku byli tak dvakrát. Proč je tedy skladovat ve skříni, když ty peníze jejich ležením ve skříni nezískáme zpět 😀

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account