Nevím čím to je, ale pokaždé když si řeknu že s něčím začnu v nějaký termín. Většinou se to prostě nestane. 😀 Zajímavé. Takže radši žádné termíny. Spoléhám se na…
Nemyslím si, že se spustí z nebe andělská Martina – lepší verze mě A řekne: „Beru za tebe službu, jdi si dáchnout. Teď budeš taková jaká chceš a nic proto dělat nemusíš.“ (Ale bylo by to dobré :D) Pokud bych se měla ohlédnout zpět za rokem 17, je pravdou, že bych se pochválila. Né, že bych si nadržovala, ale tak jednou za čas se pochválit… udělala jsem vlastně velký kus práce sama na sobě. Zjistila jsem, že mám v charakteru i trochu hysterie. Což je pro mě potěšující. Vždy jsem byla jako holka uzavřená i když jsem tak nepůsobila. A tak sem velmi ráda, že jsem se konečně otevřela, atˇ už je to v jakémkoliv světle. Přeci jen lidé kolem mě nejsou věštci a věštkyně (zaplať Bůh :D) neví co si myslím.. tak jim to dávám občas i zvláštním způsobem najevo. Dalším posunem je to, že jsem se naučila zakopávat válečné sekery. Když jsem procitla, zjistila jsem, že pokud s někým tvořím jeden prostor, měl by být harmonický. Už jen proto, že chci žít klidný život. (Kdo by nechtěl, že jo?!( Tím jsem nemyslela prostor doma. Ten je klidný až až 😀 … tam kde se něco tvoří, by měli šumět vlnky které se lemují na kraji pláže. A né hurikán Katrina. 😀
Kdo by nechtěl být dokonalý?! Ale co ta dokonalost vlastně je? Není to právě to, že je člověk tím kým je teď? A nebo je to to, když si představíte sebe sama jako lepší verzi? Co myslíte? Samozřejmě, že je skvělé se někam posouvat. Nikdo přece nechce stát frontu u jedné kasy pořád. Řekla bych, že je to o tom, čím si to tělo a mysl zrovna prochází. Když se učíte vařit, chcete uvařit tu nejlepší svíčkovou na světě. Když se učíte, chcete mít lepší známky. Když se narodí vaše miminko, chcete být nejlepší maminkou na světě. Ty lepší verze sama sebe, nám podle mě píše čas. Nepotřebujete si dělat seznam cílů. Seznam vám přijde ve správný čas do ruky. Kým budeme rozhoduje naše cesta, ne seznam s úvodem předsevzetí na rok 2018…. Jééžišmarjá, né že bych byla nějaká věřící. Ale proč bychom si měli dávat předsevzetí. Když je za nás píše náš život. Záleží jen na tom jak se k tomu postavíme. Jakou cestu si zvolíme. Mluvím o tom, že občas jsou chvíle kdy prostě nejdou splnit cíle, které bychom si přály. Možná sem ryba, která plave s proudem, ale proč bych jí nemohla být, když jsem se tak narodila. A co vy? Budete plavat podle seznamu, nebo necháte seznam připlavat k Vám? 🙂
Takže nový rok, žádná předsevzetí ale připravit náruč otevřenou pro změny. Tím se budu řídit já 😉
