My ženy svádíme denně složité boje. Každé z nás život chystá tvrdé zkoušky, těžké zápasy o to, jak být dobrou mámou, manželkou, dcerou…máme své příšerné, těžké i smutné dny, kdy nejde nic podle plánu. Tak rychle jak se cítíme na dně, se musíme většinou i rychle zvednout.
Často jsme tak zaneprázdněné, že zapomínáme na nejdůležitější osobu v našem malém světě- NA NÁS SAMOTNÉ.
Může to znít sobecky a sebestředně, ale je to pravda. Jak se můžeš chtít ráda postarat o svou rodinu, děti, manžela, když nemáš ráda sama sebe?
Jak můžeš milovat naplno svého muže, když se necítíš dobře jako žena?
Jak vlastně vůbec můžeme dávat druhým ze sebe to nejlepší, pokud nejsme spokojené samy se sebou?
Mít rád sám sebe je pro spoustu lidí ten nejtěžší úkol jaký si umí představit. Dokáží velmi vroucně milovat ostatní a lásku projevovat, ale když přijde na ně samotné, je to těžké.
Sami sobě jsme totiž největšími kritiky a vidíme na sobě i ty chyby, kterých si ostatní ani nevšimnou. Možná, že ty chyby ani neexistují….?
KROK Č. 1- PODÍVEJ SE DO ZRCADLA A POŘÁDNĚ
Stačí se podívat sama na sebe. Dívat se do malého kapesního zrcátka nestačí. Musíš se na sebe podívat do velkého zrcadla. Určitě jsou alespoň tři věci, které se Ti na sobě líbí. Možná jsou to oči, velké a jasné nebo malé a sexy. Možná jsou to vlasy dlouhé nebo krátké v barvě jantaru nebo zapadajícího slunce. Možná je to tvůj úsměv a ten rozradostní den všem, kterým ho věnuješ.
Možná máš ráda svoji povahu, přátelskou, milou nebo spontánní. Možná víš, že jsi dobrá kamarádka, na kterou se ostatní můžou spolehnout ve dne i v noci. Možná máš nějaký zvláštní talent. Najdi tři věci a napiš si je. Seznam si dej na místo, abys ho často viděla.
Zní to divně, vsadím se, že většina z Vás teď přemýšlí, jaká je to hloupost a proč by si jste si měly psát nějaké pěkné věci o sobě. Proč by jste vůbec měly chodit k zrcadlu a dívat se na sebe.
Všimly jste si, jak málo se na sebe my ženy, když se staneme mámy díváme? Rychlé mrknutí do zrcadla, make-up během pěti minut, vlasy do culíku.
Spousta žen, když by o sobě měla říct, že jsou krásné, se už jen při té myšlence stydí. Protože nemají právo o sobě říkat, že jsou krásné, že jsou v něčem úžasné.
Kdy naposledy jsi si pomyslela o sobě něco hezkého? Že jsi chytrá, umíš dobře vařit, že jsi tady pro svou rodinu. Ano i to se počítá a ne, není to samozřejmost.
KROK Č. 2- ZAPOMEŇ NA MINULOST A SOUSTŘEĎ SE JEN NA “TEĎ”
Někdy odpustit sama sobě se může zdát být opravdu těžké. Možná dokonce nereálné. Samy sobě neodpouštíme skoro nic. Svoje viny a hříchy si neseme každý den v sobě a pořád si je připomínáme. Každé zakřičení na dítě, každý nevrlý pohled na svého manžela, každé odseknutí kamarádce.
Často se tak vracíme do minulosti a připomínáme si své chyby, svá soukromá neštěstí a křivdy, které se nám staly. Místo, abychom se radovaly z toho co je teď, sníme o budoucnosti. ” Jednoho dne až děti vyrostou a nebude jejich výchova tak náročná, budu lepší máma. Jednoho dne až budeme mít na sebe s mužem více času, budu lepší manželka.”
Zkus se soustředit jen na dnešek, na tento okamžik. Najdi něco pozitivního, cokoliv. Může to být úplná maličkost, cokoliv co Ti přinese pocit štěstí je důležité.
Právě z těch malých pocitů štěstí nakonec tvoříme velké okamžiky radosti.
KROK Č.3- STAREJ SE O SEBE STEJNĚ JAKO SE STARÁŠ O OSTATNÍ
Věděla jsi, že je naprosto v pořádku říct slovo: “NE!” ? Jenom tak. Když si chceš vypít kávu, přečíst oblíbený časopis, nebo prostě jen tak si sednout a chceš mít chvilku jen sama pro sebe a ne pro ostatní. Slovo NE je velmi opomíjeným slovem ve slovníku každé mámy. Umíme říct NE jen samy sobě.
” Ne, dnes si nekoupím ten pěkný svetr, koupím raději dceři plyšového slona.”
” Ne, dnes si nezajdu na kávu s kamarádkou, protože se musím postarat o děti a nemůžu je přeci dát na hlídání svému manželovi.”
“Ne, dnes si nedám ten úžasný čokoládový dort na který se mi sbíhají sliny. Můžou si ho dát všichni okolo mě, ale já si ho nedám.”
A tak dále.
Vždycky jsme tu pro ostatní, abychom jim pomohly se všemi jejich malými nebo velkými potížemi.
Je těžké říct NE svým bližním, zvlášť, když se jejich potřeby zdají tak naléhavé, že je musíš splnit zrovna hned TEĎ.
Já to znám. Sednu si do křesla, vezmu do ruky časopis a i když do té doby byly všechny děti v jiných částech bytu, najednou chodí jedna po druhé a něco chtějí. Říct co bylo ve škole, podepsat úkol nebo se na něco zeptat.
Naučila jsem se říkat ne, protože i já mám právo na to být chvíli sama pro sebe. Každá máma ví, že ta chvíle trvá jen pár minut, pak se stejně zvedne a jde svému dítěti pomoct. Ale i těch pár minut se počítá.
Zkus si najít si způsob jak udělat něco pro sebe, co tě potěší. Udělej si dobrý čaj a přečti si pěknou knížku. Zajdi si zacvičit. Když si doma oblékni si něco hezkého. Cokoliv co udělá tvůj den lepším.
KROK Č. 4- PŘESTAŇ SE SNAŽIT BÝT PERFEKTNÍ
Možná budeš muset snížit svá očekávání a nároky, které na sebe denně kladeš. Někdy prostě nemůžeme dělat všechno, co jsme si naplánovaly. Život může být zbytečně stresující, když se snažíme potěšit každého a uspokojit jeho potřeby.
Vždycky jsem chtěla, aby mě lidé měli rádi. Abych byla ta oblíbená, milá osoba, na kterou se mohou kdykoliv obrátit a ona jim pomůže. I dcerám jsem se snažila být vždycky nablízku, kolikrát jsem nedojedla večeři, jen proto, že něco potřebovaly. Ale není to správné, takhle to být nemá.
Být máma neznamená dýchat jen pro děti a sebe odsunout na vedlejší kolej. Musíme se všechny naučit, že nemůžeme splnit každé přání všech lidí okolo sebe.
Vždycky tu bude někdo, kdo Tě nebude mít rád. Kdo se bude snažit poukazovat na Tvoje chyby a Tvá selhání. Připomínat Ti, že nejsi dost dobrá máma ani manželka ani kamarádka.
Nevšímej si jich, věř jenom sama sobě. Věř ve svá rozhodnutí i omyly, které jsi udělala, protože to bylo ve chvíli, kdy se nedalo dělat nic lepšího. Věř, že každá nedokonalost Tě dělá dokonalou ženou i matkou.
KROK Č. 5- BUĎ HRDÁ NA TO KÝM JSI
Je snadné sklopit oči a schovat se. Ráno vstávat s myšlenkou, že to dneska nebude stát za nic. Náročná noc s dítětem, hádka s mužem, nedorozumění s kamarádkou.
A zase je tu ten plíživý pocit viny. Viníme sebe, jenom sebe.
Ale poslední krok k tomu jak se mít ráda, je prostě být hrdá na to, kdo jsi. Na všechny ty těžké zkoušky, které jsi překonala. Na všechny ty vnitřní boje, které jsi i s NEÚSPĚCHEM svedla.
Na všechny ty chyby, díky kterým jsi dnes taková jaká jsi. Buď na to hrdá a jdi dál.
Nejdůležitější na tom všem je vědět, že nikdy není pozdě na změnu. Vždycky můžeme začít mít rády samy sebe, bez ohledu na to, jak tvrdé jsme na sebe v minulosti byly.
Zkus se teď vrátit ke kroku č. 1 a podívej se na ten papírek, na který jsi napsala tři věci, které máš na sobě ráda. Připiš další a zítra zase další.
Nakonec budeš všude kolem sebe mít malé papírky plné pěkných věcí o sobě a jednoho dne se prostě začneš mít ráda.
Protože nejsilnější ženy jsou ty, které svádí boje, pláčou za zavřenými dveřmi a mají se rády navzdory tomu všemu.
