Představme si situaci, kdy máme doma drahou láhev speciálního likéru. Kdysi jsme ji dostali od známého. Podíváme se na cenu a dnes by ji bylo možné prodat za 600 Kč. Otevřeme si ji pro speciální událost?
Hodně lidí by si ji otevřelo, vždyť ji mají a proč by si nevychutnaly dobrý alkohol při speciální události.
Teď si však přestavme situaci, kdy si můžeme koupit stejnou láhev likéru za 600 Kč na trhu? Koupili byste ji?
Zde by měla být odpověď stejná jako na první otázku. Jedná se o stejné láhev likéru a pokud jsme ochotni jeho vypitím příjít o 600 Kč (prodejní cena), měli bychom být stejně ochotni za láhev zaplatit stejnou částku.
Je to logicky stejná situace, takže proč by měla být odpověď jiná. Buď si láhev likéru ceníme za daných 600 Kč či nikoliv.
Avšak ač rozdílné odpověďi na tuto otázku nejsou logicky, lidé se takto rozhodují.
V prvním případě zde hrají roli tzv. náklady obětované příležitosti. Konzumací likéru ztrácíme možnost je prodat. Náklady obětované příležitosti při vypití je tedy cena prodeje likéru (600). Tedy ceníme si požitek z vypití na víc či roveň 600 Kč. Avšak náklady obětované přiležitosti nemá na osoby takový vliv jako faktické zaplacení za láhev likéru. Ač jde logicky o stejnou hodnotu, lidé ji nevnímají stejně silně.
Když však o tomto modelu chování víme, můžeme se třeba v nějaké situaci zastavit a rozhodnout se jinak 😀
Zdroje:
THALER, Richard H. Neočekávané chování: příběh behaviorální ekonomie. Praha: Argo, 2017. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-257-2121-6.
