Šla jsem z nemoci do nemoci. Tělo si dělalo, co chtělo. Byly to už roky, kdy jsem se cítila být doopravdy zdravá a žila bez omezení. Měla jsem za sebou už týden pobytu v nemocnici. Další dny mě čekaly. Bylo před Vánoci. Stála jsem zapřená lokty o parapet na jedné noze. Jinak to nešlo. Směs bolesti, zlosti a zoufalství byla nesnesitelná, tekly mi slzy po tváři.
MYŠLENKY:
Proč zrovna já?
Co jsem komu udělala?
Co dělám pořád špatně?
Skončí to někdy nebo budu žít celý život v utrpení?
Bylo půl 2 ráno. Venku padal sníh.
V ten moment jsem se rozhodla, že takhle dál žít nechci. Rozhodla jsem se žít a ne jenom přežívat. Rozhodla jsem se změnit.
JAK JSEM TO DOKÁZALA?
Vždyť život byl v minulosti i radostný. Kdy jsem se v životě cítila skutečně šťastná, plná síly a energie?
Více se dočteš po kliknutí na odkaz níže:
Pokud se Ti můj text líbí, budu moc ráda, když mě podpoříš i na mých facebookových stránkách *heart*
