Na tuto otázku existuje nespočet odpovědí a většina z nic má se skutečným původem zkratky pramálo společného. Tak například jedna z nejrozšířenějších legend praví, že známé vyjádření souhlasu proniklo do obecného povědomí díky pilotům druhé světové války. Uvádí se, že úspěšný let bez obětí piloti vyjadřovali frází nula zabitých, anglicky zero killed, kterou postupně zkracovali na nulu, respektive písmeno O a písmeno K. Těžko soudit, nakolik je tento příběh pravdivý. Jisté ale je, že poprvé se zkratka OK vyskytovala už o století dříve.
Její historii se podrobně zabýval lingvista Allan Metcalf. Jako mnozí další došel k závěru, že poprvé se toto nejúžasnější americké slovo” objevilo 23. března 1839 v novinách Boston Morning Post jako zkratka výrazu all correct, tedy vše v pořádku. Editor tehdejšího novinového čísla známé spojení nezveřejnil ve správném tvaru a A a C na začátku slov, ale užil pro pbavení čtenářů písmen O-R-L-K-O-R-R-E-C-T. Nicméně komolení a zkracování slov bylo v amerických novinách první půlky 19. století v módě.
Věhlasu po celých Spojených státech se ale zkratce OK dostalo až o rok později, v roce 1840. Ve volbách tehdy totiž za Demokratickou stranu obhajoval post prezidenta Martin Van Buren, pro kterého se podle města jeho původu vžila přezdívka Starý Kinderhook, anglicky Old Kinderhook. Jeho příznivci přezdívky během kampaně využili a svého kandidáta podporovali prostřednictvím tzv. OK Klubu. Starý Kinderhook sice volby nevyhrál, ale zkratka OK už v mysli lidí navždy zůstala.
