Stálezelené, oslnivě kvetoucí rododendrony jsou perlou zahrady, tedy pokud dobře prospívají. Pocházejí z podhůří Himálají, z Japonska, z Kanady, ze Sibiře, z Alp – a tomu odpovídají i jejich nároky.
Každá sazenice potřebuje kvalitní kyselý substrát založený do hloubky nejméně 40 centimetrů a v ploše odpovídající budoucí velikosti keře.
Rododendronům vadí i jarní výsušné větry. Pokud je zasadíme v místě, kde bývají, květy zasychají na vrcholcích keřů ještě v pupenu nebo v poupěti. Větry mohou být také příčinou poškození podobnému účinkům slunce v době, kdy je půda ještě zamrzlá.
-
Rostliny potřebují v době, kdy je sucho, dostatečně zalévat.
Po odkvětu je vhodné vylamovat květenství.
Rododendrony je třeba pravidelně přihnojovat hnojivem pro ně určeným, bez obsahu vápníku. Nehnojené keře se odspodu vyholují, musí totiž pohyblivé živiny (pokud jich není dostatek v půdě) dopravit ze starých listů do mladých. Navíc jsou náchylnější k houbovým chorobám zejména na kořenovém krčku. Hnojené keře se navíc lépe větví, kvetou a snášejí řez.
V době, kdy keře odkvétají, můžeme přistoupit k zmlazování starších keřů. Na zkrácených holých větvích se probudí spící pupeny a do zimy narostlé větévky ještě stačí dostatečně vyzrát.


Rododendrony jsou nádherné, každé jaro se na ně moc těším 🙂