Jedovaté rostliny v bytě.

Oleandry patří k nejatraktivnějším přenosným rostlinám. Nádherně, bohatě kvetou a příjemně voní. Balkón, terasu i zahradu výrazně zkrášlí, přinesou náladu teplých přímořských krajů. Není přitom náročné je pěstovat. Pozor je ale třeba dávat na jejich jedinou nežádoucí vlastnost – jedovatost.
Oleandry jsou stálezelené, krásně kvetoucí keře až menší stromy. V přírodě mohou dosahovat až čtyřmetrové výšky. Větve a výhony mají prutovité, listy jsou úzké, dlouhé 10–15cm, lesklé, kožovité. Na koncích výhonů vykvétají krásné, vonné květy v bohatých květenstvích. Jsou doma ve Středomoří a v subtropických oblastech Asie.
Oleandry jsou nejen krásné, ale mohou být i nebezpečné – jsou totiž prudce jedovaté. Obsahují různé glykosidy (např. oleandrin, adinerin, folinerin a další). Tyto látky mají podobné účinky jako glykosidy známého náprstníku (Digitalis). Jedovaté jsou všechny části rostliny, včetně květů, ale největší koncentrace účinných látek je v listech. Mírná otrava se projeví nevolností, požití většího množství listů nebo květů může skončit smrtí! Při pěstování je třeba dávat pozor hlavně na děti.

 Všechny části těla oleandru při poranění roní slizkou šťávu. Již od starověku se odvary z květů a listů používaly jako jedy. Jsou známé i případy, že se lidé přiotrávili, když třeba opékali maso na prutech z oleandru (tak se údajně ve starém Římě otrávila téměř polovina vojenské jednotky na válečném tažení). Na opékání si z nich proto pruty nepřipravujte! Jedy oleandru se však využívají i v medicíně, hlavně k povzbuzení srdeční činnosti (podobně jako Digitalis), přidávají se i do močopudných prostředků.