Málokteré městečko je tak odlehlé jako Vidnava: leží na Žulovsku, na státní hranici s Polskou republikou za hřebenem Rychlebských hor, v nížině, které se někdy říká Malá Haná. Vzniklo už někdy ve 13. století na říčce Vidnavce a nabízí pestrou přehlídku zajímavostí. Vidnava: město s vrbou ve znaku Město založili vratislavští biskupové v rámci kolonizace Jesenicka ve 13. století přímo jako město, což dokazuje typický městský půdorys s prostorným malebným náměstím a řadou historických domů, radnicí, kostelem sv. Kateřiny a kostelem sv. Františka, muzeem a zámkem bývalého fojta, v němž nyní sídlí základní škola. Raritou je lékárna U Černého orla, založená v roce 1769, nejstarší provozovaná lékárna v oblasti se zachovalým secesním interiérem. Vrba v městském znaku má dvě vysvětlení: název města možná pochází od slovanského názvu říčky Vidna, tedy průhledná, čistá, nebo z německého označení pro vrbu, weide
. Město v krajině bludných balvanů Zajímavé stopy zanechaly na Vidnavsku čtvrtohory a tající pevninský ledovec, který až k úpatí pohraničních hor Jeseníků a Beskyd přinesl řadu bludných balvanů. Jeden z nich umístěný ve vidnavském parku se proměnil v památník 700 let založení města, další najdete za radnicí na tržišti, u výchovného ústavu, na školním hřišti, ve sportovním areálu a na Mírovém náměstí. V parčíku u koupaliště ve Velké Kraši dokonce vznikla velká expozice bludných balvanů, další četné menší červeně zbarvené balvany zdobí místní zahrady a skalky.
