Poměrně rozsáhlé zbytky středověkého opevnění, z větší části postavené roku 1534 patří k nejstarším dochovaným památkám města. I když byly hradby v roce 1829 zbořeny, jsou jejich dochované zbytky dokladem renesanční fortifikace Hlučína. Opevnění města Hlučína bylo pravděpodobně vytýčeno již při samotném založení města. Skládalo se z 9 metrů vysoké kamenné hradby, 3 bran a 13 okrouhlých bašt. Na západě navazovaly hradby na opevnění středověké tvrze, později přestavěné na zámek. Před opevněním se nacházel příkop. Hradby byly vybudovány koncem 15. či až počátkem 16. století.
Údajně bylo opevnění dokončeno v roce 1535 za majitele tvrze Bernarda ze Zvole. Komplex opevnění doplňovaly dvě dvanáct metrů vysoké věže, které byly opatřeny padacími mosty. Již roku 1768 byly sneseny věže nad branami, roku 1822 byla kompletně zbořena Ostravská brána a roku 1829 brána Opavská. Poté byly pomalu bořeny celé úseky hradeb a zasypávány příkopy. Mnohé kusy hradební zdí i okrouhlých bašt byly použity jako obvodové zdivo nově se rozšiřujících měšťanských domů. Dodnes se dochovaly jen krátké úseky hradeb i s několika baštami
