74

Rynoltice leží pod jižními svahy Lužických hor v horní části údolí Panenského potoka asi 5 km severovýchodně od Jablonného v Podještědí při hlavní silnici do Liberce.

Ves byla pravděpodobně založena německými osadníky při kolonizaci zdejší krajiny ve 13. století, ale písemně se poprvé připomíná až roku 1369, kdy už v ní byl farní kostel.

Během husitských válek byla vesnice zcela vypleněna a ještě v roce 1518 se uvádí jako pustá. Teprve ve 2. polovině 16. století byla znovu osídlena německými sedláky.

Obyvatelé Rynoltic se živili hlavně zemědělstvím nebo povoznictvím a v 17. století se mezi nimi začala kromě běžných řemesel rozšiřovat také domácí výroba příze a plátna. V 18. století do jejich života zasáhly prusko-rakouské války. V listopadu 1744 vpadl do Rynoltic baron Trenck s pověstnými Pandury, kteří zde loupili a zapalovali stodoly, a také za sedmileté války museli vesničané procházející vojáky zásobit potravinami a krmivem pro koně. V březnu 1757 se ve zdejším hostinci u sedláka Bürgera na 3 dny ubytoval známý generál Ernst Gideon Laudon.

Na mírném návrší uprostřed obce stojí barokní kostel sv. Barbory, který vznikl v letech 1745-1748 přestavbou starší kaple z roku 1669.

Na parkově upravené návsi mezi kostelem a obecním úřadem stojí zajímavá socha z roku 1735, představující z jedné strany sv. Václava a z druhé sv. Jana Nepomuckého. Na jejím kamenném podstavci jsou reliéfy, znázorňující vpředu zavraždění sv. Václava, po stranách sv. Kryštofa a pouť sv. Jana Nepomuckého do Staré Boleslavi a na zadní straně sv. Jana Nepomuckého ve vlnách Vltavy.

Na jižní straně návsi je výstavný roubený statek č.p. 3, pocházející pravděpodobně z konce 18. nebo počátku 19. století. Tvoří jej velký patrový roubený dům s podstávkou a břidlicí zdobeným štítem, k němuž je kolmo přistavěná o něco nižší hospodářská budova.

Před statkem stojí bohatě zdobená pískovcová Boží muka s křížem a obrazem Piety, postavená roku 1848 statkářem Johannem Josefem Wenzelem Bürgerem. Nynější obrázek namalovala v roce 2011 Iva Kaplická.

V obci se dochovala také řada památkově chráněných přízemních nebo patrových roubených domů z konce 18. a z 1. poloviny 19. století. Jedním z nejkrásnějších je bývalá fara e.č. 75 na jihovýchodní straně návsi. Patrový roubený dům s podstávkou a mansardovou střechou má na kamenném vstupním portálu kartuši s iniciálami J. B. a letopočtem postavení 1775, a na klenáku nese pekařský znak s původním domovním číslem 91. Uvnitř domu se dochovala křížová klenba a točité pískovcové schodiště.

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account